1 2 3 3 4 6
desktop verze 1

Tůň Bezednice ve Vazoveckém údolí

Josef Pekař a Český ráj

Krajina Českého ráje, plná tajuplných zřícenin, malebných zákoutí i velkolepých přírodních jevů, utvářela mysl mladého Pekaře od jeho dětství. Později, již jako uznávaný profesor Karlovy univerzity, vzpomínal na nekonečné procházky po okolí Turnova, které naplňovaly jeho bujnou fantazii. Představoval si, jak asi lidé žili v dobách, kdy ruiny ještě byly hrady a lesy se nacházely tam, kde vykácená krajina byla prořezaná železnicí. Už jako student gymnázia v Mladé Boleslavi publikoval své první články věnované právě hradům ze svého okolí.

Celý život se do rodného kraje rád vracel, často brával na procházky zdejší krajinou i své kolegy a přátele. Oblíbil si zejména vycházky do okolí lázní v Sedmihorkách, jimž věnoval mnoho času. Zcela zásadní však bylo jeho potulování kolem středověkého hradu Kost, o němž nakonec sepsal jednu ze svých nejvýznamnějších a nejslavnějších knih.

„Oko rádo spočine na malebném zjevu hradů a duch mimovolně zalétá do věků dávno minulých, do pohádkových časů rytířských, kdy živo bylo v prostorách hradních, kdy vládla tam odvaha a síla.“ Josef Pekař, 1889

 Kozákov a drahé kameny

Český ráj už od pradávna přitahoval člověka svými přírodními hodnotami, ale již ve středověku byl znám i jako pokladnice českých kamenářů pro četná naleziště drahých kamenů. Mezi všemi se největší pozornosti těšil Kozákov – tajemná hora, která tvoří významnou dominantu celého kraje a která za svoji slávu vděčí právě bohatým nálezům drahých kamenů, jež se uvnitř ní, ale i v jejím okolí ukrývají.

Vznik Kozákova souvisí s opakující se sopečnou činností a s pohyby zemské kůry podél významných zlomů. Právě sopečná činnost a mocné výlevy láv přinesly Kozákovu dar v podobě nerostného bohatství. Nejstarší vulkanická událost proběhla již před 298–280 miliony lety v období zvaném perm. Během ní vytekly na povrch melafyrové lávy, v jejichž dutinách a na jejichž puklinách vznikly pestrobarevné jaspisy, acháty a odrůdy křemene (především fialový ametyst a bezbarvý křišťál), ale i další vzácné minerály, jako jsou zeolity.

Podruhé a naposledy se kozákovský vulkán probudil k životu před pouhými 5 miliony lety. Velmi tekuté bazaltové (čedičové) lávy dotekly až k Železnému Brodu a Semilům a vyplnily údolí tehdejší Jizery, ale také vynesly z hlubin země na povrch další velmi ceněný drahokam. V bazaltech se totiž nacházejí uzavřené kusy svrchního pláště, které jsou z velké části tvořeny světle zeleným olivínem, jehož hrubé části jsou vhodné ke klenotnickému zpracování.

„Turnov a Turnovsko mocně burcovaly historický zájem, historiky rodily a vychovávaly. Jsme-li dnes dva na Karlově univerzitě, kteří spolu seděli v obecné škole turnovské, totiž Šimák a já, profesory českých dějin, není to, myslím, náhodou. Tu výchovu ke kultu a studiu minulosti přičítám povaze, rázu, řekl bych, duši Turnovska.“ Josef Pekař, Národní listy, 1925

Vazovecké údolí

Právě stojíme u nevelké tůně Bezednice, která je velmi zajímavým geologickým výtvorem. Podle pověsti nemá dno a v minulosti se v ní utopil rytíř s koněm. Ve skutečnosti se pod slabou vrstvou písku pevné kamenné dno nachází a puklinami v něm přitéká pramen, který na tomto místě vyvěrá.  Nad vývěrem dochází k nadnášení lehčího materiálu a víření písku.

Pokud bychom pokračovali údolím Vazoveckého potoka modře značenou turistickou stezkou, po necelých 3 km bychom došli k malé nádrži, nad jejíž hladinou se nachází nízký portál jeskyně, z něhož vytéká voda. Jedná se o vývěrovou jeskyni pojmenovanou Bartošova pec, kterou tvoří jediná horizontální chodba o délce 225 m. Jeskyní v celé délce protéká vodní tok, jenž vyvěrá právě v uměle vytvořené nádrži. V okolí Ondříkovic nalezneme i další geologické jevy typické pro krasová území, jako jsou slepá a poloslepá údolí, ponory, mohutné závrty a propady, jejichž původ byl stejně jako u jiných projevů v křídových sedimentech (pískovcích) považován za pseudokrasový. Podle nejnovějších výzkumů vznikla jeskyně na puklinách, které se rozšířily rozpouštěním vápnitých pískovců až písčitých vápenců. Z tohoto důvodu se nejedná o pseudokras, ale o jedno z nejdokonaleji vyvinutých krasových území v Čechách. Původní pojmenování celé přírodní památky Ondříkovický pseudokrasový systém je tedy nepřesné.

 

Mapa naučné stezky Josefa Pekaře s umístěním panelu č. 2, autor Jiří Lode (2020)







Nákres situace ve Votrubcově lomu (překresleno dle Fediuka, 2002)
s rozlišením jednotlivých lávových proudů (I–VIII)

Josef Pekař na fotografiích z let 1905 a 1912
 

Josef Pekař si na okraji této fotografie poznamenal: „Výlet s klubem, Trosky 9. července 1923“
 

Tajemná zákoutí zříceniny Valdštejna probouzí romantickou duši dnes, stejně jako na konci 19. století u Josefa Pekaře


Josef Pekař s Jaroslavem
Gollem na cestě po rakouských Alpách (Glocknerhaus, 1901)
 

Práce ve Votrubcově lomu na Kozákově (30. léta
20. století)
 

Votrubcův lom na Kozákově dnes (2019)
 

Bartošova pec (2019)
 
Hrad Kost v roce 1807 na kolorovaném leptu Václava Aloise Bergera (1783–1824)
 

Dolánky u Turnova, v pozadí zámek Hrubý Rohozec

Achát (21,5 × 13,5 cm) z Kozákova, sbírka Muzea Českého ráje v Turnově

Jaspis s očky chalcedonu (21,5 × 12 cm) z Kozákova, sbírka Muzea Českého ráje v Turnově

Achát, ametyst a kalcit (18 × 11 × 21 cm) z Kozákova, sbírka Muzea Českého ráje v Turnově

Olivín (22 × 12 cm) ze Smrčí, sbírka Muzea Českého ráje v Turnově.    

Jaspis s očky chalcedonu (21,5 × 12 cm) z Kozákova, sbírka Muzea Českého ráje v Turnově

Ametyst (10 × 9,5 cm) z Kozákova, sbírka Muzea Českého ráje v Turnově

Heulandit a kalcit (22 × 12 cm) z Kozákova, sbírka Muzea Českého ráje v Turnově
sponzori